VE STÁTECH EVROPSKÉ UNIE SE SJEDNOTILA SPOTŘEBITELSKÁ PRÁVA

Přes dva roky měly členské státy EU na to, aby v jejich právních řádech objevily nové směrnice o právech spotřebitelů. Od pátku 13. června 2014 již musí být předpisy provádějící tuto směrnici uvedeny v život a regulovat vztahy mezi spotřebiteli a obchodníky shodně na celém území Unie. České provedení však vykazuje některé nedostatky.

Nebylo samozřejmě jednoduché pro členské státy vytvořit jednotné směrnice, kromě obecných podmínek co se týče ochrany spotřebitele a podobně musely také směrnice zajistit stejná pravidla všem občanům unie. Rozdíly v jednotlivých národních úpravách se museli předělat. V českých podmínkách byl obsah směrnice o právech spotřebitelů rovnou zapracován do nového občanského zákoníku, jehož účinnost nastala začátkem tohoto roku.

Došlo k nějakým změnám či upřesněním. Samozřejmě některé změny hrají do kapsy spíše spotřebitelům a některé naopak obchodníkům. Nyní můžete například odstoupit i od smluv o službách, pokud byly poskytovány hned po uzavření smlouvy. Při odstoupení od smlouvy do 14 dnů máte nárok na vrácení peněz do 14 dnů oproti předchozím 30.Došlo k omezení výše nákladů spojených se zvoleným způsobem platby a dalších nákladů, které si účtovali obchodníci (nyní mohou zákazníkům účtovat jen skutečnou výši nákladů spojených s platební transakcí, například při použití karty). Pro obchodníky je pozitivem, že se zvýšil počet smluv, od kterých nelze odstoupit. Mohou také nyní požadovat po zákaznicích náhradu škody za snížení hodnoty věci avšak čeští podnikatelé si tuto povinnost k náhradě často spojí s faktem, že spotřebitel zboží rozbalil, což je mylný výklad.

Princip úplné harmonizace národních úprav, jímž je ovládána směrnice o právech spotřebitelů, brání členským státům zavádět nová či si ponechat stávající odlišná pravidla. Česká republika se dopustila při transpozici směrnice řady nepřesností, zejména použitím výrazů s odlišným či zcela opačným významem.

Zdroj: d - test