Směnečný platební rozkaz
Nákladům, jenž jsou spojeny s právním zastoupením v případě, že dlužník neuhradí peníze, které má uhradit na základě směnky, se mlže dlužník vyhnout žádostí o vydání směnečného platebního rozkazu. Takovýto návrh není ničím složitým, nicméně bychom doporučovali takovýto problém vždy konzultovat s advokátem - směnka či směnečné právo má mnoho úskalí..
Návrh na vydání směnečného platebního rozkazu představuje zvláštní typ žaloby. Tímto krokem dochází k zahájení zkráceného směnečného soudního řízení. V takovémto návrhu se uplatňují pouze nároky věřitelů vůči dlužníkovi spojené s nezaplacením nebo nepřijetím směnky. Uplatnění pohledávky musí být vždy transparentní již v samotném návrhu, kterým žádáte o vydání směnečného platebního rozkazu přesně určenými listinami, jež jsou upraveny v občanském právu hmotném. Takovéto vydání musí obsahovat obecné náležitosti, jež vyžaduje soudní žaloba. Věcně příslušným pro projednání návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu je krajský soud. Místní příslušnost soudu pro projednání návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu je dána místem podnikání fyzické osoby – podnikatele, bydlištěm fyzické osoby nebo sídlem právnické osoby. Místní příslušnost soudu pro projednání návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu je určena alternativně i platebním místem.
Návrh na směnečný platební rozkaz je záležitostí obchodní, a tak musí obsahovat některé důležité informace. Je nutné, aby zde bylo uvedeno identifikační číslo – je jedno, zdali se jedná o osobu právnickou, nebo osobu fyzickou či osobu fyzickou podnikající. V návrhu musí zaznít doslovně, že žádáte o vydání směnečného platebního rozkazu. Pokud by tato formulace nebyla součástí návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu, je možno ho doplnit dalším podáním jen do doby, dokud soud nenařídí jednání.
Cesujte s námi napříč internetem, Katalog Právníků a směnečný platební rozkaz je nyní i na Google plus, přidejte se, ptejte se!
Pro žádost o vydání rozkazu nesmíte opomenout přiložit prvopis směnky, jež má být uhrazena a kvůli které podáváte tento návrh. Soud návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu nevyhoví, má-li pochybnosti o směnečné pravosti předložené směnečné listiny. V tom je zahrnut předběžný závěr soudu, zda předložená listina může být vůbec směnkou. Proto nabude-li soud pochybností o tom, že jde o směnku, i když nepochybuje o pravosti listiny jako takové, návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu nevyhoví a směnečný platební rozkaz nevydá. K návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu musí být přiloženo několik listin (protestní a další listiny), to vyplývá ze závislosti na povaze uplatňovaného nároku a konkrétních okolnostech, které se pojí s vydáním tohoto soudního opatření. Protestní listina je předkládána žalobcem spolu s návrhem na vydání rozkazu zejména v situacích, kdy je uplatňováno právo na směnku vůči nepřímému dlužníkovi – nejedná-li se tedy o směnku s doložkou (směnka bez protestu nebo bez útrat). Soud samozřejmě zkoumá spolu s návrhem na vydání směnečného rozkazu předložené listiny z hlediska jejich formálních zákonných náležitostí, případně musí posoudit, zda uplatněné nároky ze směnky odpovídají postižním právům. Zde může vyvstat vcelku větší problém, je-li totiž směnka již od prvopočátku protiprávně vyplněna, nebo chybí-li jí potřebné náležitosti, nemusí platit, což může být i důvod k odmítnutí vydání směnečného platebního rozkazu. Pokud tedy směnku podepisujete, měli byste vždy tento právní úkon podstupovat za asistence vašeho advokáta, který Vám poradí, jak by vše mělo vypadat, jaký právní rámec splnit. Obecně v problematice směnečného práva bychom vřele doporučovali využívat služeb advokátů se specializací na směnečné právo, kteří znají práci se směnkami.
Kdyby byla návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu uplatněna jiná práva, vyhoví soud jen v části odpovídající postižním právům. Jsou-li splněny uvedené formální předpoklady, je soud povinen rozhodnout na základě návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu ve zkráceném řízení směnečným platebním rozkazem. Dojde-li soud k rozhodnutí, že je vše v rámci práva správně, vydá směnečný platební rozkaz, kterým uloží obžalovanému povinnost do tří dnů od doručení směnečného platebního rozkazu uhradit požadovanou částku (částku, jež byla předmětem vydání směnečného platebního rozkazu) nebo aby se ve stejné lhůtě, tj. v lhůtě tří dní, proti tomuto rozhodnutí odvolal prostřednictvím námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, kde musí uvést všechny okolnosti, které má proti platebnímu rozkazu. Z toho vyplývá, že vyhoví-li soud návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu, je nutno se proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu bránit včas podanými odůvodněnými námitkami i v případě, kdy je namítáno, že listina, na jejímž základě byl směnečný platební rozkaz vydán, není platnou směnkou.
Nejsou-li splněny všechny formální předpoklady pro vydání směnečného platebního rozkazu, nařídí soud jednání a návrh na vydání směnečného platebního rozkazu projedná ve sporném řízení. Pokud v návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu žalobce uplatní nárok na směnečný peníz ve vyšší částce, než na kterou byla směnka vystavena, nemůže soud návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu vyhovět.
Směnečný platební rozkaz je také samostatným článkem, navštivte jej!
