ODLOŽENÍ DANĚ

Pojem sousloví odložení daně, neznamená, že jde o pozdější daňovou povinnost, ale ve výkazu zisku a ztrát je uvedena položka, která nese název odložená daň. Odložená daň je ryze účetní pojem, který znamená závazek nebo pohledávku. V praxi odložená daň tedy nepředstavuje odklad závazku firmy zaplatit daň státu. Účetní výsledek hospodaření a daňový základ pro výpočet daně z příjmu nejsou totožné a odložená daň umožňuje uplatnit v účetní závěrce zásadu dodržení časové a věcné souvislosti nákladů a výnosů s účetním obdobím. Současně řeší časové rozdíly dopadů některých účetních operací, které přichází se zpožděním nebo předstihem. Zaúčtování odloženého daňového závazku umožňuje zabránit, aby byl předčasně rozdělen zisk. Závazek totiž snižuje výši hospodářského výsledku, který byl určen k rozdělení. Výplata poddílu na zisku je tak snížená a v době zvýšené daňové povinnosti se zabrání případným potížím firmy. Při výpočtu odložené daně se používá postup, kdy se k aktivům a závazkům přiřadí účetní a daňová hodnota a obě hodnoty se vzájemně porovnají a tak se vykáží přechodné rozdíly. Odložená daň se vypočítá z dočasných rozdílů mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou dlouhodobého odpisovaného nehmotného a hmotného majetku a dále z případných opravných položek v poměru k zásobám či pohledávkám. Přímý výpočet odložené daně je tedy součin přechodného rozdílu a sazby daně, která bude platná v období, kde se odložená daň uplatní.

Na odloženou daň mají vliv i přechodné rozdíly v účetnictví, které vznikají z odlišného účetního a daňového pohledu. Ty se rozdělují na zdanitelné, které vedou k odloženému daňovému závazku a rozdíly odčitatelné, které se projeví jako odložená daňová pohledávka. Odložený daňový závazek je částka daňové povinnosti, která vznikne v budoucnosti a odložená daňová pohledávka je částka daně z příjmu, která bude v budoucnu ušetřena.

Odložený daňový závazek vzniká, když účetní hodnota je vyšší než daňová. Tato situace nastává u firem, které mají rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Pokud jsou účetní odpisy nižší než daňové, dochází k přechodnému rozdílu, který je pasivním základem odložené daně.

Odložený daňový závazek vzniká i v době kdy se neuhradí smluvní pokuta a úroky z prodlení. Nový občanský zákoník vyměřuje úroky z prodlení a stanovuje výši smluvní pokuty. Pokud firma nebo společnost požaduje výměrem tyto smluvní sankce, účtuje tyto položky do výnosů. Neuhrazené výnosy ze smluvních sankcí jsou opět pasivním základem pro odložený daňový závazek.

Odložená daňová pohledávka vzniká tehdy, kdy účetní hodnota majetku je nižší než daňová a pokud by firma nebo společnost stanovila vyšší účetní odpisy než daňové, dochází k přechodnému rozdílu, který vytvoří základ pro tvorbu odložené daňové pohledávky. V druhém případě daňová pohledávka vzniká, kdy firma tvoří daňové neúčinné rezervy, které budou v budoucnosti účtovány jako daňově uznatelné. Například je to tvorba rezerv na záruční opravy a podobně. Firmy si mohou tvořit rezervy podle svého vlastního uvážení.

Firmy a společnosti jsou povinny podle zákona o účetnictví zohlednit v účetní závěrce veškerá rizika a budoucí ztráty. Jedním z nástrojů, který jim pomáhá splnit tuto povinnost je právě odložená daň.  Metoda odložené daně napomáhá k dodržení účetní zásady věrného a poctivého účetnictví a zásady časové a věcné souvislosti. Konkrétně je metoda odložené daně popsána v Prováděcí vyhlášce k zákonu o účetnictví pro podnikatele.