Námitka proti směnečnému platebnímu rozkazu

Česká republika poslední dobou zažívá nezanedbatelný boom soudních při o zaplacení směnky. Žaloby proti svému směnečnému závazku brání nejrůznějšími námitkami. Problému, chcete-li podat "NÁMITKA PROTI SMĚNEČNÉMU PLATEBNÍMU ROZKAZU,  je tu však hned několik na začátku. Některé z nich Vám pomůže vyřešit zkušenost a rychlost některých advokátů v otázkách žalob resp. odvolání proti směnečnému platebnímu rozkazu. Prvním velikým a nezanedbatelným problémem je situace, která nastane po vydání směnečného platebního rozkazu. V tu chvíli má totiž osoba povinná k uhrazení částky, jež je předmětem směnečného platebního rozkazu,  pouze třídenní možnost podat námitku. Problémem je však tato lhůta, které je opravdu velmi krátká, tudíž podání relevantní a hlavně kvalitně zpracované námitky, která by byla věcná, je vcelku náročné. Z tohoto důvodu Vám doporučujeme zastoupení advokátem.tato lhůta má negativní dopad na následující dění. V tomto příspěvku se soustředím na jednu velmi jednoduchou námitku, která zní na první pohled dosti pádně, ale sama o sobě ve skutečnosti nemůže přinést žalovanému úspěch. Touto námitkou je velmi časté tvrzení žalovaných, že žalobci nic nedluží. V dalším textu se budeme zabývat několika variantami takového tvrzení.

Představte si, že nic nedlužíte, podáte námitku a co dál...

Přišel Vám směnečný platební rozkaz, který Vám nařizuje do tří dnů uhradit určitou částku. Vznášíte tedy okamžitě námitku, že nic nikomu nedlužíte, že jste na směnku nikdy nic nepodepsali. Pokud tuto námitku přímo ve svém námitkovém podání nekonkretizujete, a tedy neuvedete, proč žalobci nic nedlužíte, nemůžete s takovou námitkou nikdy uspět. Problém tkví v tom, že tato námitka je tzv. neprojednatelná, neboť to tento soud nemá co posuzovat,jelikož tak již bylo rozhodnuto. Není zřejmé, zda se dlužník domnívá, že žalobci nic nedluží, i přes domáhání se žalobcem konkrétní částky uvedené na směnce.

Důvody, pro které žalovaný ve sporu o zaplacení směnky nic nedluží, mohou být nekonečně různé, a to jak směnečné povahy (např. směnka byla zaplacena, neplatnost směnky), tak i povahy nesměnečné (např. důvod podepsání směnky žalovaným odpadl nebo se nikdy nenaplnil).

Obecně formulovaná námitka, že žalovaný žalobci ničeho nedluží, nemůže být dodatečně doplněna, neboť tím by se obcházelo ustanovení, podle kterého musí ve včas podaných námitkách žalovaný uvést vše, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá. Domnívá-li se žalovaný, že nemá vůči žalobci směnečný dluh z toho důvodu, že směnka je neplatná, musí přímo v námitkách uvést důvod této neplatnosti směnky.

Žalovaný nemusí uvádět a tvrdit nějaký právní  závěr, žalovaný musí uvést skutkovou okolnost, díky které má být jeho námitka hodnocena jako relevantní. Vrchní soud v Praze hodnotil tuto situaci takto:  Námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu jsou odůvodněné, pokud vymezují jednoznačně a nezaměnitelně skutek či skutky, o které se námitková obrana žalovaného opírá. Soud v rozhodnutí zdůraznil, že námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu nemohou být natolik flexibilní, že by mohly umožnit v průběhu námitkového řízení podsouvat stále nová a zcela odlišná skutková tvrzení.

Povinnost žalovaného uvést zcela konkrétně skutkové tvrzení, proč nemá povinnost směnku zaplatit, platí bez výjimky i v případě tzv. kauzálních námitek, což u nás nejčastěji bývá u zajišťovacích směnek, tj. u směnek, jimiž je zajišťováno splnění jiného závazku. Je-li žalováno zaplacení zajišťovací směnky (žalobce nemá povinnost tvrdit v žalobě, že směnka byla zajišťovací, nebo dokonce líčit důvod, proč žalovaný směnku v postavení směnečného dlužníka podepsal), musí žalovaný v první řadě v námitkách uvést obsah směnečné dohody uzavřené s žalobcem (jaké plnění směnka konkrétně zajišťovala – pro zjednodušení zde hovoříme pouze o neindosovaných směnkách na řad a o směnkách nikoliv na řad, u kterých může žalovaný vznášet námitky z vlastního vztahu k remitentovi) a proč důvod podepsání směnky žalovaným odpadl nebo se nenaplnil (např. zajištěný dluh byl zaplacen nebo dluh nikdy nevznikl, neboť žalobci nevznikl nárok na zaplacení zajišťované pohledávky z těch a těch důvodů).

Uvedený právní závěr vyslovil Vrchní soud v Praze v usnesení s právní větou: 1. Je-li v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu vznesena obecně námitka neplatnosti směnky, není povinností soudu zkoumat, která náležitost směnce chybí, případně z jakého důvodu považuje žalovaný směnku za neplatnou. Tato tvrzení nelze v řízení o námitkách doplnit. 2. Tvrzení v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, že směnka nikdy neměla kauzu, není s to samo o sobě zvrátit platební povinnost ze směnky. Uvedené tvrzení má smysl např. za předpokladu, že je doplněno tvrzením o nesvobodném podpisu směnky nebo podepsáním směnky v omylu.

Tentýž právní názor byl publikován v rozsudku Vrchního soudu v Praze právní větou: I. Námitka proti směnečnému platebnímu rozkazu, že žalovaný ničeho žalobci nedluží, není námitkou, která by ve smyslu zbavovala směnečného dlužníka jeho povinnosti zaplatit směnku. Tvrzení, že žalovaný žalobci nic nedluží, může být relevantní pouze ve spojení s tvrzeným zánikem dohodnutého důvodu vystavení směnky, který musí být obsažen též v námitkách podaných proti směnečnému platebnímu rozkazu. II. Je-li až v podání, podaném po uplynutí lhůty pro podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu, tvrzena konkrétní kauza směnky (důvod jejího vystavení) a jakým způsobem následně důvod vystavení směnky odpadl nebo se nenaplnil, je nutno takové tvrzení považovat za později vznesené námitky, ke kterým již nelze přihlížet. 

Se včasným podáním nímitky proti směnečnému platebnímu rozkazu Vám pomůže náš advokát JUDr. Radim Chalupa, PhD.. Advokát specializující se na závazkové právo směnečné a šekové právo