Dovolání k rozhodnutí soudu (§ 236 a násl. o. s. ř.)

Nejvyššímu soudu

prostřednictvím

Okresního soudu

v Lounech

Žalobce:                Jan Kos, bytem Beroun, Slezská 14

zastoupený JUDr. Josefem Svobodou,

advokátem se sídlem v Berouně, Zahradní 18

Žalovaný:       Petr Nový, bytem Louny, Krátká 6

o náhradu škody

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2001 č.j. 11 C 87/2000 – 118

Příloha:            Plná moc

Dovoláním napadám v plném rozsahu shora uvedený rozsudek, který mi byl doručen dne 12. 3. 2001.

Tímto rozsudkem byl změněn rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 28. 11. 2000 č. j. 8 C 25/99 – 98 tak, že moje žaloba na náhradu škody byla zamítnuta, a bylo rozhodnuto o mé povinnosti zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Protože rozsudkem odvolacího soudu byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a je podáno z důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu vychází z nesprávného právního názoru.

Okresní soud mi na uplatněném nároku na náhradu škody na zdraví přiznal částku 28 350 Kč s příslušenstvím, neboť shledal odpovědnost žalovaného za škodu mně způsobenou při dopravní nehodě, kdy jsem byl sražen automobilem řízeným žalovaným.

Krajský soud změnu rozsudku soudu prvního stupně zdůvodnil tím, že žalovaný při řízení vozu neporušil žádnou povinnost, kterou jako účastník silničního provozu měl. Jak vyplývá z provedených důkazů, žalovaný byl současně provozovatelem osobního automobilu

, který mne srazil a způsobil mi zranění. Nesprávně proto odvolací soud posuzoval věc pouze z hlediska obecné odpovědnosti upravené v § 420 obč. zák.

Správně měla být věc po právní stránce posouzena podle ustanovení § 427 obč. zák., které zakládá objektivní odpovědnost provozovatele vozidla, a v ustanovení § 428 obč. zák. připouští liberační důvod v závislosti

na tom, zda škoda byla způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu či nikoliv.

Protože rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2001 č.j. 11 Co 87/2000 – 118 spočívá na nesprávném právním posouzení věci,

navrhuji,

aby Nejvyšší soud podle § 243b odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

V Berouně dne 26. dubna 2001

Jan Kos