Autor: JUDr. Vlasta Skálová, advokátní kancelář

Advokátní kancelář JUDr. Vlasty Skálové poskytuje poradenství i komplexní právní servis v oblasti rodinného, civilního, obchodního a pracovního práva…

Více o autorovi

Co s pracovním úrazem

Co je pracovní úraz každý jistě ví. Většina lidí se s ním setkala při pracovním procesu, ale i  při jiných aktivitách jako je sport, domácí práce, činnost na zahradě apod. Problematika pracovního úrazu a jeho následků je velmi široká, neboť se týká široké veřejnosti. Problematiku upravují zákony týkající se pracovního práva, ale i tyto se mění, takže to, co platilo před mnoha lety, nemusí platit dnes. Proto je důležité, aby lidé měli o těchto věcech co nejvíce informací, které mohou později potřebovat v řešení někdy velmi složitých situací. Je jisté, že ne každý dbá a je dostatečně obezřetný, co se týče pravidel ochrany svého zdraví a zdraví svých spolupracovníků. Předcházet pracovním úrazům by se měl snažit každý, aby k nim nedocházelo, nebo když už k nim dojde, aby se pozdější následky co nejvíce minimalizovaly. To znamená, že každý zaměstnavatel by měl zajistit prevenci rizik, provádět školení zaměstnanců o právních předpisech BOZP, poskytnout svým zaměstnancům potřebné osobní ochranné pomůcky jako jsou ochranné brýle, čepice, pracovní rukavice, pracovní obuv apod. Pokud dojde k pracovnímu úrazu, má povinnost řádně jej prošetřit a zapsat do evidence pracovních úrazů. Důležité ze strany zaměstnavatele je i zajištění odborné způsobilosti k výkonu práce. Ale i zaměstnanci jsou vázáni povinnostmi jako je dodržování stanovených bezpečnostních předpisů, jsou povinni dbát pokynů nadřízeného, zúčastňovat se předepsaných školení a lékařských prohlídek. Při práci musí používat osobní ochranné pomůcky. V pracovní době nesmí požívat alkoholické nápoje, ani jiné návykové látky. Musí se vyvarovat nepřiměřeného rizika.

Pracovní úraz se dá charakterizovat jako poškození zdraví, které se stane na pracovišti při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s plněním pracovních povinností. Pracovní úrazem není úraz, který se přihodí na cestě do zaměstnání nebo na cestě zpět domů. Je zřejmé, že pracovní úrazy se stávají častěji zaměstnancům, kteří pracují fyzicky, nebo vykonávají práci se zvýšeným rizikem. Pracovním úrazem ale není myšleno jen fyzické postižení, v důsledku pracovního úrazu může dojít i k postižení psychiky. V tomto případě, se pak jedná o úraz v důsledku přepětí díky nadměrnému psychickému zatížení v práci ( infarkt a následné postižení mozku). Často se také posuzují souvislosti mezi pracovním úrazem a škodou na zdraví zaměstnance. V souvislosti s BOZP je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit na předepsaném formuláři příslušné okresní správě sociálního zabezpečení příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, což mu ukládá zákoník práce. Zaměstnavatel musí umožnit orgánu úrazového pojištění kontrolu o placení pojistného.

Někdy nelze hned jednoznačně určit, zda poškození zdraví lze kvalifikovat jako pracovní úraz. Tyto otázky jsou už právního charakteru, kdy konečné rozhodnutí mnohdy záleží až na soudu. V tomto případě je zapotřebí pomoci soudního znalce, který zjišťuje, jestli skutkové okolnosti, díky kterým k úrazu došlo, jsou v souvislosti s výkonem práce pracovníka.

Při posuzování pracovního úrazu se postupuje a hodnotí, zda se jednalo o pracovní úraz smrtelný či zda spadá pod označení „jiné pracovní úrazy“. Smrtelný pracovní úraz se dá vysvětlit jako poškození zdraví, které zaměstnanci způsobilo smrt v důsledku úrazu. Pokud by zaměstnanec zemřel do jednoho roku od doby, kdy se mu úraz stal, a bylo by potvrzeno, že příčinou smrti byl onen úraz, jednalo by se též o smrtelný pracovní úraz.

Pracovní úrazy se posuzují v přímé příčinné souvislosti mezi úrazovým dějem a poškozením zdraví člověka. Zde se jedná především o traumata v medicínském smyslu. Jiné pracovní úrazy, které mají za následek poškození zdraví, vzniknou při působení zevních vlivů, což je například, kdy zaměstnanec přešel na jinou práci, na kterou není zvyklý a byla pro něj tolik namáhavá, že musel vynaložit nadměrnou sílu, aby úkol zvládl. Pokud dojde k takovému úrazu, který mohl mít za následek i cévní mozkovou příhodu nebo infarkt myokardu, vyžaduje se minimálně vyjádření lékaře pracovně lékařské péče. Častěji však posouzení vyžaduje znalecký posudek soudního znalce.

Na vznik pracovního úrazu působí mnoho faktorů. Mohou to být faktory fyzikální, kdy např. dochází k zasažení elektrickým proudem, nebo nadměrné působení hluku na sluch pracovníka, či působní nadměrného chladu nebo tepla. Jinými úrazy jsou mechanické, ty způsobují různé bodné nebo řezné rány, pády z výšek, nárazy, údery, uklouznutí a podobně. Jako další lze uvést faktory chemické, kterými bývá poleptání kůže, zasažení oka chemickými látkami apod.

Za pracovní úraz vždy odpovídá zaměstnavatel. V určitých případech se zaměstnavatel může své odpovědnosti zprostit, a to částečně, či zcela. Pokud se zaměstnavatel nezprostí odpovědnosti za pracovní úraz, je povinen nahradit škodu. Zprostit odpovědnosti zcela se zaměstnavatel může pouze v případě, že škoda byla způsobena tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní předpisy zajišťující bezpečnost práce, ačkoliv byl s nimi řádně seznámen a znalost a dodržování předpisů byla soustavně vyžadována a kontrolována. Nebo když si zaměstnanec přivodil úraz v opilosti či pod vlivem jiných návykových látek a toto bylo jedinou příčinou škody. V ostatních případech se může zprostit odpovědnosti pouze částečně. Vždy je však výhradně na zaměstnavateli, zda zavinění či spoluzavinění zaměstnance na vzniku pracovního úrazu prokáže.

Není vždy snadné posoudit, zda zaměstnanec porušil předpisy k ochraně bezpečnosti při práci, nebo pokyny zaměstnavatele. Podle všeobecných ustanovení o bezpečnosti práce, si má zaměstnanec počínat tak, aby neohrozil zdraví svoje, ani zdraví svých spolupracovníků, vždy ale musí být jasně řečeno, který konkrétní předpis nebo pokyn byl porušen, nebo která konkrétní povinnost nebyla ze strany zaměstnance dodržena.

Pokud pracovní úraz vznikl, zaměstnavatel má povinnost nahradit postiženému zaměstnanci škodu, která mu byla způsobena. V rámci odškodňování má pracovník nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhradu za bolest, náhradu za vynaložené náklady spojené s léčením a náhradu za věcnou škodu.  Lze odškodnit i náklady na to, že o nemocného člena rodiny se starala jiná osoba a v důsledku toho musela ukončit zaměstnání.

Problematika pracovních úrazů je velmi složitá. Zaměstnanec je však naším právním řádem chráněn. Pokud tedy utrpíte Vy či Vám osoba blízká úraz v zaměstnání, trvejte vždy na sepsání záznamu o úrazu a domáhejte se svých práv. Poškození zdraví se může v celé široké škále projevit až za mnoho let a po delší době se již prokazuje obtížně souvislost poškození zdraví s výkonem práce  - zejména tehdy, jestliže k prokázání úrazového děje je třeba prokazovat výslechy svědků. Nebojte se brát se za svá práva. Zákon Vám poskytuje z hlediska soudního procesu zvýšenou ochranu, neboť pokud Vy prokážete, že k poškození Vašeho zdraví došlo při výkonu práce či v souvislosti s prací pro zaměstnavatele, je částečné či úplné vyvinění zaměstnavatele právě a jen na zaměstnavateli. Přitom není podstatné, zda zaměstnavatel Váš úraz zavinil, odpovídá totiž bez ohledu na svoje zavinění.

Autor Jarmila Polická